Česká komora realitních makléřů

Nemáte ještě svůj účet?   Nová registrace

14. listopadu 2011, 10.29 - Počínaje příspěvkem za rok 2011 (připisovaném v roce 2012) dosáhne podpora maximálně 2000 korun

ročně, a to včetně starých smluv uzavřených do roku 2003.

Státní podpora zároveň klesne na 10 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Dosud činila 15 procent u smluv uzavřených po roce 2003, u starších smluv dokonce 25 procent.

Maximální částka úspor, z níž se podpora počítá, zůstává na 20 tisících (u smluv uzavřených do roku 2003 se počítala maximálně z 18 tisíc).

Od roku 2011 současně skončilo dosavadní osvobození úroků od daně z příjmů, nově jsou zdaněny běžnou 15% sazbou stejně jako úroky v bance.

Od roku 2013 pak vláda plánuje omezení státní podpory jen na financování vlastního bydlení. Podporu má získat jen ten, kdo ji použije na bydlení, nebo si ke stejnému účelu vezme úvěr od stavební spořitelny. Zatím jde stále jen o návrh, novela ještě nebyla schválena.

Lze snížit podporu i pro stávající smlouvy? Nejde o zakázanou retroaktivitu? Jak by se k schválené novele postavil Ústavní soud, který podobné snížení už jednou vládě "zrušil"?

Smlouvy odkazují na zákon

Obecně platí, že smlouvy lze měnit pouze se souhlasem obou stran. V případě bank či stavebních spořitelen se za souhlas považuje i mlčení klienta v případě, když finanční ústav jednostranně změní své všeobecné obchodní podmínky, na něž smlouva odkazuje.

Jenže výše státní podpory stavebního spoření není ani u jedné ze spořitelen určena přímo ve smlouvě nebo všeobecných podmínkách. Tyto dokumenty pouze odkazují na příslušný zákon.

Smluvní podmínky přitom neslibují, že po celou dobu spoření náleží lidem podpora podle zákona platného v době uzavření smlouvy. Z toho vyplývá, že připisování podpory (resp. její zálohy) za každý jednotlivý rok záleží vždy na aktuálním znění zákona.

Podpora se může měnit

Ústavní soud už ve svém dubnovém nálezu, týkajícím se předchozích škrtů, připustil, že výše státní podpory se může rok od roku měnit. Klíčová část nálezu uvádí:

Stanovení příspěvku ze státního rozpočtu za určitým účelem a pro určitou skupinu osob závisí vždy na tom, do jaké míry je ze strany zákonodárce shledána jeho účelnost, resp. veřejný zájem na jeho poskytování. To platí obzvlášť v případě, kdy se jedná o příspěvek, jehož poskytování je pouze beneficiem ze strany zákonodárce, aniž by s ním současně bylo spojeno naplňování určitého základního práva nebo svobody.

Dotčené subjekty přitom nemohly spoléhat na to, že postupem času zákonodárce tuto výši nepřehodnotí. Nelze přitom opomenout ani související odpovědnost vlády a Parlamentu za stav veřejných financí, s čímž souvisí i oprávnění zákonodárce přizpůsobit výdaje státního rozpočtu jeho reálným možnostem a aktuálním potřebám formou změn právní úpravy mandatorních výdajů, státní podporu nevyjímaje.

Pro ty, co už nechtějí číst podrobnější právní souvislosti: Omezení podpory, které vláda přijala letos v říjnu, je tedy (na druhý pokus) už v souladu s Ústavou ČR.

Není zpětně jako zpětně

Ústavní soud v dubnu potvrdil, že stát může měnit výši státních příspěvků také u stávajících smluv, stejně jako může například měnit výši daní.

Lidé to ale musí vědět předem, tedy nejpozději na začátku kalendářního roku, v němž ke změně dochází.

Škrty jsou tedy možné až počínaje příspěvky "od teď do budoucna", nikoliv zpětně.

Snížením, které letos v říjnu schválili poslanci, tedy jde o takzvanou nepravou retroaktivitu, která je až na výjimky přípustná.

Zdroj: aktuálne.cz